Ruský dvůr
Mnozí
naši dřívější sousedé, obyvatelé nejstarší vysočanské části pod nádražím, se po
demolici historických Vysočan museli odstěhovat daleko odtud, do Modřan či na
Barrandov. Proto se rádi vrací vzpomínat a porovnávat změny. K takovýmto
neorganizovaným potulkám se často přidají i místní, nově přistěhovalí ale již
sžití s novým bydlištěm, a vznikají zajímavé debaty.
Staří obyvatelé Vysočan pamatují na společenský význam,
který míval výstavný dvoupatrový dům v dolní části Sokolovské ulice
s čp. 96 známý jako Ruský dvůr. Hlavní průčelí do ulice mělo deset
okenních os s okny ve dvojicích, mělký středový dvouosý rizalit. Nad
stylovým portálem byl balkon a v podstřeší nízký trojhranný tympanon.
V přízemí byla restaurace (v závěru jeho trvání vinárna a bufet) a
divadelní sál, kde hrávali vysočanští ochotníci. Sál sloužil i místním
sportovcům a příležitostným spolkovým veselicím. Konaly se tu taneční pro
místní mládež, přednášky a koncerty. Při přednáškách se v zatemněném sále
promítaly doprovodné diapozitivy, které si přednášející většinou sami kreslili,
aby názorně ilustrovali své mluvené slovo. Přednášejícími byli většinou učitelé
vysočanské školy. V Ruském dvoře měli spolkovou místnost Družina válečných
poškozenců a odbočka Jednoty čsl. legionářů. Od roku 1939 zde bylo kino, tenkrát
se však říkalo biograf BLANÍK, které bylo v péči vysočanských legionářů.
Dříve, než se jeho činnost naplno rozvinula, v počátku okupace zanikl.
Po demolici kostela Českomoravské církve husitské ve
Freyově ulici tu byla zřízena modlitebna církve a kolumbárium.
V roce
1958 se napřimovala dnešní Freyova ulice pro bezpečnější jízdu trolejbusů a
později autobusů, proto se uboural cíp Bumbálkova vršku a mnoho přilehlých
domů. Mezi nimi i nově zřízený kostel Církve husitské, s vlastním
kolumbáriem kam se ukládaly urny zesnulých. To pak bylo přeneseno do Ruského
dvora. Přilehlý sál pak sloužil nejen smutečním obřadům, ale i jako modlitebna
Husitské církve.
Jak
přišla tato budova ke svému názvu? V roce 1813 zde měla být ubytována
skupina ruských vojáků, kteří po vítězství u Moskvy pronásledovali poraženou
francouzskou armádu císaře Napoleona. Bylo to snad při přesunu jednotek tzv.
České (nebo i Hlavní) armády, která se z prostorů od Nymburka, Mochova a
Brandýsa nad Labem přesunovala i přes naše území ve dnech 19. až 22. srpna 1813
k soustředění do Poohří. Podle jiných pramenů zde byli pouze ubytováni
čtyři vojáci předsunuté jednotky, která zajišťovala ubytování a zásobování vojska,
které po nich následovalo.
Ruská
vojska procházela Prahou a okolím od poloviny června do konce července 1799, a pak ještě
v prosinci téhož a v lednu následujícího roku. Ruská armáda byla
tehdy před návratem do Ruska ubytovávána v Čechách. Generalisimus Suvorov
bydlel v Praze, na dnešní Národní třídě, paláci Platýs. Tehdy to byla
ulice V Nových alejích. V roce 1813 se ruská vojska pohybovala až
v blízkých Líbeznicích a jejich boční sledy procházely též naším územím.
V roce
1915 postupoval od Opavy do Čech první proud ruské armády v síle asi 22
500 mužů. Jedním směrem od Úval přes
Hrdlořezy a druhým od Brandýsa nad Labem
přes Prosek a Libeň, tehdejší Svatou cestou. Z Prahy postoupili na
Beroun a Plzeň a dál po opuštění hranic do Waldmünchenu. To bylo v dubnu
až v první polovině června 1815.
A od druhé poloviny října do konce roku 1815 procházelo
40000 mužů ruské armády při návratu z boj s Napoleonem do vlasti a
nám byla nejbližší jejich trasa v úseku mezi Brandýsem nad Labem a
Nymburkem, ale jejich přítomnost na našem území není doložena.
Budova Ruského
dvora byla zbořena při velkoplošné demolici tzv. přednádražního prostoru.
Dlouho se nad ní uvažovala, ale nakonec přece skončila jako celé toto jádro
nejstarších Vysočan v sutinách. Historický název budovy – Ruský dvůr – se
uchoval až do demolice v roce 1989-90, přesto že v tu dobu uplynulo
již 175 let od přenocování ruských vojáků.
