Už
několik let nám vyrůstá ve Vysočanech a přilehlé hloubětínské části v místech,
kde stávaly továrny, nová čtvrť, nová část městské části, Nové Vysočany. Stavby nově
projektované části města se již z nákresů v počítačích a snad ještě i
v rýsovacích prknech začínají proměňovat v realitu. Že se tu budují
zcela nové a moderní Vysočany, vítá zejména střední a mladá generace. Bude se
tu bydlet a žít podle jejich představ. Ale starší obyvatelé, zejména starousedlíci,
nemohou pochopit označení tohoto nového stavařského souboru. Proč tyto nové Vysočany označují jako Nové Vysočany? Vždyť Nové Vysočany již více než jedno století
dávno stojí ve svých hranicích. Stačí
podívat se na podrobné plány Prahy, kde jsou hranice jednotlivých částí
vyznačeny. Území, které je dnes ve chvályhodné péči architektů. projektantů a
už i stavbařů ale do historických Nových Vysočan nezasahuje, ani se jich
nedotýká. Není to podobné jako s označením již hotového komplexu označeném
Zelená Harfa? Vždyť název Harfa měl jen jeden, jediný dům na nároží
Českomoravské ulice a v jeho sousedství pak logicky vznikly ulice Na Harfě,
Pod Harfou a U Harfy. Ale ta Zelená Harfa, je odtud již dost vzdálená,
i když se ulice Pod Harfou prodloužila až k ní...
Ale
budiž, už jsme si zvykli. Budeme si muset zvyknout i na nové Nové Vysočany a neplést si je s historickými
starými Novými Vysočany. (Nebo je nazývat
Novější a Starší Nové Vysočany?)
Nové
Vysočany však z povědomí Vysočanských jen tak nevymizí. Vždyť jsou
významným místem naší městské části. Jsou tu odborné a učňovské školy,
gymnázium, mateřská škola, nejmodernější pražský Domov seniorů, Dům
s pečovatelskou službou, hotely, ubytovny, šest autobusových zastávek,
tělocvična - to snad na úplný okraj městské části Praha 9 je bohaté vybavení.
Snad nám tu chybí jen letiště, rozhledna a golfové hříště.
Můžeme
se však pochlubit nejstarším, a dlouhou dobu jediným náměstím Vysočan,
Vysočanským náměstím, které je právě zde, v Nových Vysočanech.
A
což připomenout si minulost Nových Vysočan?
Bývala
zde Vystěhovalecká stanice Červeného
kříže. Od druhé poloviny předminulého století se hodně našich lidí
stěhovalo do Ameriky za prací a za štěstím. Shromáždili se zde, kde našli zatímní
ubytování a stravování, než pro ně přijel agent, který je doprovodil do
Hamburku na loď. V dobách, kdy platilo domovské právo, byli občané
ocitnuvší se v nouzi dopravováni do domovské obce, která se musela o ně
postarat. Praha měla zařízení, kde se shromažďovali lidé určení k dopravení
do domovské obce tzv. postrkem (odchod v doprovodu četníka do sousední
obce, kde si ho převzal další, který jej doprovodil opět dál a tak postupně až
do cílové obce) ve zrušené továrně na zpracování velrybích kostic (Fischbein)
pod Karlovým náměstím. Po jeho zrušení byl vybudován nový objekt Hnanecká stanice pol. ředitelství v Nových
Vysočanech, ale název Fišpanka se
v lidové mluvě přenesl i na toto nové zařízení, které se zpracováním
kostic pro krinolíny a korzety neměla nic společného. A dokonce i ulice,
vedoucímu k těmto budovám, které dnes slouží odbornému školství, se nazývá
K Fišpance. To si přečteme na
každém plánu Prahy, ale v terénu ne. Ulice není jako pouhé dvě v Praze
označena uliční tabulí. (Ta další ulice bez uliční tabule je ulice Nad Vysočany.)
Dalším
historickým objektem Nových Vysočan je Pražská noclehárna. Bylo to po vzniku
republiky, kdy se Praha rozhodla zmírnit situaci mnohých lidí bez přístřeší
(slovo bezdomovci nebylo tenkrát
ještě známé). Aby nemuseli přespávat
porůznu ve svízelných podmínkách, nechala zde postavit jako sociální zařízení
noclehárnu pro 700 mužů a žen v nouzi. Objekt je dosud v provozu, ale
slouží jako učebny a pracoviště odbornému školství. Nepřespávají zde bezdomovci,
ale vzdělává se tu mládež.
Další
sociální akcí Prahy bylo vybudování domů s malometrážními byty za nízké
nájemné, zejména pro mladé sociálně slabé rodiny. Jeden slouží dosud, další dva
byly přestavěny; v jednom je nejmodernější pražský Domov seniorů a
v druhém Dům s pečovatelskou službou.
Jako
další historická zajímavost Nových Vysočan je pamětní deska z roku 1975 připomínající
Spartakovnu Federální dělnické tělovýchovné jednoty postavené zde v roce
1922. Je to jediná přeživší a uchráněná památka na minulou éru, kdy se podobným
způsobem připomínala výročí osvobození naší vlasti.
To
je stručný přehled okrajového místa Vysočan. Dál na východ je už Praha 3 a Praha 8. Je tu přes tucet
ulic a jedno náměstí. Dle názoru místních obyvatelů tu chybí jen některé
specializované obchody, hlavně lékárna, pak papírnictví, knihkupectví, drogerie,
obuv. To snad až někdy příště.
