Volá vám bankovní úředník a tvrdí vám, že váš účet je v ohrožení a že máte své peníze okamžitě poslat jinam? Zavěste a neposlouchejte ho. Je to podvodník.
V poslední době roste počet případů, kdy se podvodníci vydávají za bankéře a pod legendou ohrožení finančních prostředků na bankovním účtu manipulují svoji oběť do provádění finančních transakcí. Že je váš účet v ohrožení, může následně potvrdit v telefonním hovoru i falešný policista. Podvodníci totiž dokážou napodobit jakékoliv telefonní číslo, tedy i infolinku banky, policie a podobně. A nic netušící majitel bankovního účtu z obavy o své peníze převede peníze přímo podvodníkům.
Ve stejném duchu probíhá také výzva k vybrání hotovosti z „ohroženého“ bankovního účtu a dočasné vložení finančních prostředků do kryptoměn. Tím mají být peníze ochráněny do doby, než se problém s ohroženým účtem vyřeší. Vystrašená oběť dostává zcela přesné instrukce i QR kódy, na jaké konkrétní uložiště má za hotovost nakoupenou kryptoměnu odeslat. Oproti online převodům je tento přístup ještě více rizikový. Hotovostní transakce nemůže banka v případě podezření zastavit ani zablokovat a jakmile je převod na kryptoměnu realizován, nejde ho už zvrátit.
Jak nenaletět?
- Vždy si důvody takových telefonátů ověřujte na oficiálních kontaktech bankovních či finančních společností či dalších organizací, za které se podvodníci v dané chvíli vydávají.
- Pamatujte, že banky ani Policie České republiky s provozovateli tzv. vkladomatů nespolupracují.
- Případné ohrožení bankovních účtů klientů řeší banky samy a nepotřebují k tomu zasílání přístupových údajů či údajů z platebních karet.
- Nikdy nenakupujte kryptoměny na adresy, které vám někdo jiný předá ani je na takové adresy nepřevádějte, pokud nejde o legitimní a vámi zamýšlenou platbu.
Nejsou to však jen falešní bankéři, kteří se z důvěřivých lidí snaží vylákat peníze. Teď v předvánočním čase stoupá i vábení podvodných e-shopů – nízká cena, žádné komplikace, jenom peníze předem.
Podvodníci napodobují oficiální stránky obchodníků, které vypadají totožně jako originální stránky e-shopů. Většinou používají název domény, který je velmi podobný tomu skutečnému. Zatímco skutečný obchodník má internetovou adresu třeba fashion.com, podvodníci pozmění doménu na fashion.co a řada lidí si změny nemusí všimnout.
Stejně tak mnohým přicházejí SMS nebo whatsappové zprávy se stejnými odkazy nebo informací o zásilkách. Funguje to tak, že člověk dostane ve zprávě odkaz na fiktivní zásilku, kterou má doručit kurýrní služba. Kdo si důkladně neověří pravost odkazu a klikne na ten falešný, ocitne se na podvodné přihlašovací stránce nebo falešné platební bráně, která bude chtít přihlašovací údaje do internetového bankovnictví nebo údaje z platební karty.
Bližší informace lze získat zde.
