S návrhem, jak by mělo být řešeno transformační území Nová Harfa v Hloubětíně, přichází městská část Praha 9. Nechala vypracovat urbanistickou studii na tuto oblast, na jejímž základě by tu vyrostla plnohodnotná funkční městská čtvrť s bydlením a pracovními příležitostmi, centrálním pobytovým veřejným prostorem a veřejnou a občanskou vybaveností. Studii schválili zastupitelé MČ Praha 9 na svém jednání 23. června 2020.
Urbanistická studie se dotýká území, které je vymezeno severně od ulice Poděbradské ulicemi U Elektry, bezejmennou ulicí u tramvajové zastávky Nademlejnská a linií bytových domů podél cyklostezky na valu bývalé železniční vlečky v ulici Modrého. Na jejím základě městská část Praha 9 požaduje změnu využití území z funkce „nerušící výroba a služby“ na funkční využití „všeobecně obytné“ území.
Aby tu vznikla plnohodnotná městská čtvrť s bydlením, pracovními příležitostmi, službami a veřejnou vybaveností včetně dostatečné plochy zeleně, navrhli architekti z ateliéru m4 architekti s.r.o. zvýšit koeficient míry využití území z hodnoty „G“ na „H“ s tím, že více budou využívány plochy u Poděbradské ulice a méně v hloubi území s ohledem na kapacitu dopravní sítě. To zároveň umožňuje vytvořit zelený park v podobě zeleného bulváru v severní části místo komunikace, která by navazovala na ulice Poděbradská a Sousedíkova, jak v květnu letošního roku požadoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Tato silnice by zbytečně zatížila okolní dopravou novou čtvrť a nadměrný počet aut přivedla i k Základní a mateřské škole U Elektry.
Nová tvář Nové Harfy
Základem nové čtvrti je městská třída Poděbradská, zelený pás v severní části území a plánovaný centrální veřejný prostor ve středu území.
Poděbradská ulice, která se mění z periferní radiály na městskou třídu, se stává přirozenou hranicí v jižní části tohoto urbanistického celku. Na severu je to park pod obytnou zástavbou na valu bývalé vlečky. Park navazuje na Sousedíkovu ulici a tvoří podélnou komunikační osu území. Zároveň je předělem mezi nově vznikající a už existující zástavbou.
Budoucí zástavba by měla tvořit pravoúhlou síť kolmou na Poděbradskou ulici. Původní geometrie je uchována ve stopě ulice U Elektry a v zachování některých původních industriálních objektů, jako např. administrativního objektu SONY.
Veřejná a komerční vybavenost
Urbanistická studie počítá s tím, že by 49 procent plochy území tvořily veřejné prostory. Jejich hlavní dominantou bude zelený bulvár a centrální veřejný prostor. Veřejný park v severní části v podobě zeleného bulváru, který zaujme 17 procent z ploch současného území „nerušící výroby a služeb“, by se rozkládal na 11 tisících metrech čtverečních. Centrální veřejný prostor by zaujal 11 procent těchto ploch.
Dále by na Nové Harfě měla být vybudována mateřská škola se čtyřmi třídami, protože poptávku po místech ve školce bude pokrývat kapacita Základní a mateřské školy U Elektry (více než 70 míst v MŠ), jejíž stavba bude zahájena ještě letos.
Ke kvalitní občanské vybavenosti nové čtvrti přispěje plánovaných 22 tisíc metrů čtverečních pronajímatelných ploch pro služby lékařů, zubařů, fyzioterapeutů, decentralizovaného úřadu apod.
Komerční prostory se mohou vzhledem k prostupnosti jednotlivých bloků, využití pasáží a v neposlední řadě dopravnímu řešení území – vytvoření paralelní ulice s Poděbradskou, která umožní zásobování a zastavení, rozkládat až na 9 tisících metrech čtverečních.
Veřejná projednávání studie
Návrh urbanistické studie Poděbradská na část transformačního území Nová Harfa v Hloubětíně projednala devátá městská část s občany z přilehlého okolí na místě budoucí čtvrti v září 2019. Přítomni jednání byli i členové komise rozvoje území Rady MČ Praha 9 a vlastníci pozemků. V projektu je zohledněn např. požadavek členů SVJ v ulici Modrého, které sousedí s transformačním územím, na zachování zelené plochy při náspu bývalé vlečky a zachování odstupu nejbližších plánovaných objektů od nemovitosti SVJ, třebaže se jednalo o požadavky nad rámec platné legislativy.
23. června studii schválili zastupitelé MČ Praha 9 a v červenci ji starosta deváté městské části Jan Jarolím předložil Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a odboru územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy jako podklad pro změnu funkčního využití území.
