Metropolitní plán

Připomínky MČ Praha 9 k návrhu Metropolitního plánu Prahy pro veřejné jednání

 

Zastupitelstvu MČ Praha 9 jsou k projednání a odsouhlasení předloženy připomínky MČ Praha 9 k návrhu nového územního plánu hl. m. Prahy (Metropolitního plánu – MPP) pro veřejné jednání, v souladu s § 89 odst. 1 písm. d) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, který vyhrazuje právo vyjadřovat se k návrhu územně plánovací dokumentace hl. m. Prahy zastupitelstvu městských částí.

 

Rada MČ Praha 9 s předkládanými zásadními připomínkami souhlasila dne 20.06.2022.

 

Návrh nového územního plánu hl. m. Prahy (Metropolitní plán) Prahy pro veřejné jednání, jehož pořizovatelem je Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy (UZR MHMP) a zpracovatelem Institut plánování a rozvoje (IPR PRAHA), je včetně Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (VVURÚ) zveřejněn v termínu od 26. 4. 2022 do 30. 6. 2022. Termíny veřejných projednání byly stanoveny na 30. 5. 2022 a 23. 6. 2022 (viz veřejná vyhláška – oznámení v příloze).

 

Všechny informace, aplikace MPP i aplikace k podávání připomínek jsou zveřejněny pod následujícím odkazem: https://metropolitniplan.praha.eu/

 

Konec lhůty pro podávání připomínek k návrhu nového územního plánu je 30. 6. 2022 včetně. Do tohoto termínu je nezbytné podat připomínky MČ u pořizovatele ÚP SÚ  HMP, kterým je výše zmíněný UZR MHMP, včetně usnesení Zastupitelstva MČ.

 

Vzhledem ke krátké časové lhůtě pro nastudování celého materiálu a podání připomínek, která byla sice prodloužena, nicméně z pohledu MČ nedostatečně (vzhledem k nutnosti připomínky projednat v orgánech MČ), byli na základě usnesení Rady MČ Praha 9 přizváni i odborníci z dalších oborů (ETC – European Transportation Consultancy a SATRA – doprava; ČZU – systémové připomínky, životní prostředí a ochrana zeleně; Ing. Mgr. Karel Horejš – posouzení z hlediska rozhodování v rámci řízení dle Stavebního zákona a zejména pro prověření systému celého MPP z pohledu jejich odbornosti a AtelierL s.r.o., který zpracovával připomínky pro jednotlivé lokality, a to i v roce 2018).

 

Zásadní připomínky v roce 2018 se týkaly následujících bodů:

  1. Metropolitní plán je nepřehledný a nejednoznačný

Metropolitní plán postrádá dostatečnou přehlednost a čitelnost nejen pro úředníky, ale zejména pro občany vlastnící nemovitosti na území hl. m. Prahy. Tím se stává zcela netransparentní, nejasný, nepředvídatelný.

  1. Metropolitní plán ruší ze dne na den menší lokálně významné parkové plochy

Metropolitní plán nepochopitelně zrušil „nezastavitelné plochy“ a tím zůstanou ze dne na den na území hl. m. Prahy všechny menší (pro zpracovatele Metropolitního plánu asi nevýznamné) lokálně významné parky a parčíky bez jakékoliv právní ochrany s případnou možností zahuštění výstavby.

  1. Metropolitní plán znemožňuje novu výstavbu veřejného vybavení

Zcela chybí vymezení veřejné vybavenosti pro občany, jako jsou plochy pro školství, zdravotnictví, kulturu a sport. Město tak dále nebude možné rozvíjet bez veřejného vybavení.

Dále zcela vymizely plochy sportu, kdy ze dne na den bude možné tyto plochy zastavět novými stavbami bez nutnosti ponechat funkci sportu. 

  1. Metropolitní plán subjektivně posuzuje výškovou regulaci

Navržená výšková regulace nereflektuje z větší části stávající stav v jednotlivých územích, čímž umožňuje v území, kde jsou dnes např. pouze 2 patrové budovy, vznik budov vyšších než je stávající charakter zástavby, což je nepřípustné, neboť dojde k negativnímu ovlivnění stávajících obyvatel.

  1. Metropolitní plán zcela „zakonzervovává“ malé městské části

Metropolitní plán zcela „zakonzervovává“ malé městské části, které nazývá jako „předměstí a periferie“, a neumožňuje jim jakýkoliv lokální rozvoj.

Tento názor je však ze strany zpracovatele neakceptovatelný, neboť by takto nemohla vzniknout stávající metropole, o kterou se ve velké míře zasloužil primátor hlavního města Prahy Karel Baxa již roku 1922, který se významným způsobem podílel na rozvoji metropole tím, že připojil do té doby 37 samostatných předměstských obcí (mj. Vysočany, Bubeneč, Dejvice, Karlín, Nusle, Podolí, Smíchov, Vršovice, Žižkov), které do té doby nebyly součástí Prahy, a mohla tak vzniknout tzv. „Velká Praha“.

Tato konzervace stávajícího stavu však není v současné době žádoucí, neboť pro mnohé občany žijící na území hl. m. Prahy není ekonomicky dost možné si pořídit byt v širším centru Prahy a nemožnost volby je nutí se již nyní stěhovat za hranice Prahy do středočeského kraje, odkud pak následné zpětné dojíždění do hl. m. Prahy za službami a prací má za následek přeplněnost stávajících komunikací a nedostatečná kapacita P+R působí následně celé Praze velké problémy, a to nejen dopravní.

  1. Metropolitní plán neumožňuje rozvoj cyklostezek a zkvalitnění stávající dopravní infrastruktury  

Metropolitní plán nereflektuje dostatečné vymezení nejen veřejně prospěšných dopravních staveb, městské a příměstské dopravy, ale i celoevropsky významných cyklostezek. Tím dochází k nerovnoprávnosti mezi jednotlivými módy dopravy. Samostatnou kapitolou je vedení nových kapacitních páteřních inženýrských sítí, které v Metropolitním plánu zcela chybí.

  1. Metropolitní plán neřeší bilance a ekonomický dopad

Předložená verze Metropolitního plánu neobsahuje nejen ekonomický dopad, ale i jednotlivé bilance, kterými se myslí zejména zásobování pitnou vodou, páteřní kanalizace, vedení inženýrských sítí atd.. Zároveň dostatečně neřeší podmíněnost staveb v jednotlivých územích, neboť deklaratorní vyjádření, že infrastruktura je službou rozvoji, nemůže smazat nejen její finanční náročnost, ale zároveň bez jejího vybudování nelze dále podpořit rozvoj dané lokality či celého území.

  1. Metropolitní plán je zpracován v rozporu se zadáním zastupitelstva hl. m. Prahy

Pořízení návrhu Metropolitního plánu bylo schváleno usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 31/6 ze dne 19. 9. 2013, kterým bylo schváleno zadání Územního plánu hl.m. Prahy - Metropolitního plánu.

V tomto dokumentu schváleným ZMHP však není ani zmínka o skutečnosti, že by pořizovatel (odbor územního rozvoje) objednal u zpracovatele (IPR hl. m. Prahy) nepřehledný a nejednoznačný územní plán, který by zásadně v širším centru Prahy redukoval zeleň a neurčoval jednoznačné směřování rozvoje hl. m. Prahy.

  1. Metropolitní plán je bez vize

Metropolitní plán zejména popisuje současný „tristní“ stav města, ale nedostatečně již určuje pravidla

pro budoucí výstavbu v rozvojových a transformačních územích.

Návrh Metropolitního plánu nepřináší již dnes intenzivně diskutovaná řešení výhledového rozvoje města v konkrétních územích, spolu s doplněním a rozvojem jak dopravní, tak technické infrastruktury

(myšleno např. výhledové trasy metra a tramvají a výstavby nových páteřních sítí kanalizace a vody), a zejména udržení ekologické stability území.

 

Výše uvedené připomínky doposud nebyly zcela uspokojivě vypořádány. Tyto systémové připomínky nemohou být však nikdy uspokojivě vypořádány, pokud se pro zpracování, projednávání a schvalování neodstraní nejen opakované, ale i nové níže uvedené zásadní vady a nedostatky doposud zpracovávaného a předkládaného Metropolitního plánu.

Některé připomínky MČ Praha 9 nedokázal vypořádat ani Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Jako jeden z nejkřiklavějších příkladů uvádíme zejména prokázání v rámci SEA, že nedojde nejen ke zhoršení stavu ovzduší a hlukové zátěže obyvatel, ale i k ochraně přírody a krajiny na území hl. m. Prahy v rozvojových částech Prahy 9. Zde se IPR hl. m. Prahy spokojil s odůvodnění, že připomínku bere na vědomí s tím, že detailní odůvodnění nelze podat, neboť se jedná o „know-how“ projektové dokumentace.

 

V rámci veřejného projednání konaného 30. 5. 2022 a 23. 6. 2022 je třeba připomínkovat samotnou aktuální podobu návrhu Metropolitního plánu, tj. nikoli vypořádání připomínek ze společného jednání z roku 2018 (které k aktuální podobě/úpravě návrhu vedlo), a proto je Radě MČ Praha 9 předkládán materiál se zásadními připomínkami k obecné části Metropolitního plánu, které jsou rozděleny na část systémových a část konkrétních připomínek.

Systémové připomínky jsou členěny do kapitol zaměřených na jistotu, předvídatelnost, spoluzodpovědnost; srozumitelnost; koncepci a přezkoumatelnost; vybavenost; mobilitu; technickou a zelenou infrastrukturu; architektonické a urbanistické hodnoty; použitelnost pro rozhodování; aktuálnost; vlivy na udržitelný rozvoj území Prahy a efektivitu procesu.

 

SYSTÉMOVÉ PŘÍPOMÍNKY

 

  1. JISTOTA, PŘEDVÍDATELNOST, SPOLUZODPOVĚDNOST

Podle územního plánu, tak jak je navržen, se nedá dostatečně efektivně a předvídatelně řídit rozvoj města.

Podmínky rozvoje musí stanovit samospráva města, která je zodpovědná za nastavení rovných podmínek před zákonem a za ochranu zájmů městské části a jejích občanů, k čemuž je zákonem o hl. m. Praze povinována [viz ust. § 2 odst. 2 zákona cit. „Hlavní město Praha a městské části pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech (dále jen "veřejný zájem")“].

Nový územní plán hl. m. Prahy vrací doposud dosažené dohody o deset let zpět tím, že negarantuje ani investorům ani městu realizovatelnost doposud uzavřených dohod. Zároveň zvyšuje hodnotu pozemků, kde doposud k dohodě nedošlo. Především však žádný vlastník pozemku v Praze z územního plánu nepozná, zda, co a kdy bude moci na svém pozemku realizovat.

Nový územní plán hl. m. Prahy bere městu i městské části klíčový zákonný nástroj, jak na úseku trvale udržitelného rozvoje pečovat o veřejný zájem a potřeby své a svých občanů. Zjevné přesvědčení zpracovatele územního plánu, že podrobnější regulace není třeba a vše se vyřeší dohodou vlastníků o území, je podle městské části za prvé nebezpečná svou netransparentností, za druhé nefunkční. 

Je povinností právě samosprávy určit, jakou podobu má mít pro konkrétní území dle jeho potřeb podrobnější regulace - zda přísnější formu závazného regulačního plánu, nezávazné územní studie, či nástroj jiný.  

Samospráva, která by nový územní plán v předložené podobě schválila, by nejen sama sebe, ale i všechny následující samosprávy zbavila jakékoliv kontroly nad výslednou podobou výstavby v území, zatímco klíčovým a mocným „hráčem“ by se stal orgán územního plánování, který vstupuje do výhradního vztahu se stavebníkem - žadatelem.

Jasně zvolená forma podrobnější regulace musí v souladu s § 43 stavebního zákona vycházet z územního plánu a nemůže být ponechána na dohodě žadatele s orgánem územního plánování, bez jakékoliv kontroly ze strany orgánů samosprávy a veřejnosti (v rámci pořizování a schvalování ÚPD). Výmluva na lhůty u podmíněnosti regulačním plánem a územními studiemi jsou jen rezignací na řešení problému.

Návrh nereguluje území dostatečně určitým způsobem, jelikož používá příliš velké množství neurčitých a relativizujících pojmů. Územní plán nepovede k jednoznačnému výkladu při řešení konkrétních situací. Navržená regulace je pro všechny adresáty (orgány územního plánování, dotčené osoby, dotčené správní orgány) nepředvídatelná a územní plán tak neplní zákonem dané cíle.

Nový územní plán nejen že neumožňuje pokračování pravidel pro spoluúčast investorů na rozvoji veřejné infrastruktury vytvořených zpracovatelem a končící politickou reprezentací, ale sabotuje i dohody doposud uzavřené.

Parametrická regulace není přezkoumatelná. Z přiložených grafů odůvodnění není vůbec ověřitelné, z čeho vycházejí konkrétní čísla (koeficienty VPmax, PPmin a UPmin) pro jednotlivé plochy.

 

  1. SROZUMITELNOST

Praha jednoznačně potřebuje moderní územní plán, za předpokladu, že vyjádří samosprávy vůli na budoucí uspořádání města a splní její zadání. Zastupitelstvo MHMP při zadání nového územního plánu požadovalo, aby byl nový územní plán srozumitelný, snadno použitelný a stabilní. Byl zadán jako plán, který bude srozumitelný každému a nebude diskriminační.

Nový územní plán bohužel požadavky zastupitelstva nenaplnil. Používá obtížný jazyk, nepřehlednou strukturu a nečitelné výkresy.

Předpis musí být srozumitelný, jinak nemůže plnit svou roli.

Územnímu plánu, jako závazné regulaci, která zasahuje do práv vlastníků a obyvatel hl.m. Prahy, musí být rozumět, jinak nemůže plnit svou roli. Nesrozumitelný územní plán je nepřezkoumatelný a tudíž nezákonný.

Je třeba si uvědomit, že územní plán je zcela klíčovým podkladem pro následné konkrétní rozhodování v území. Stanoví pravidla, podle kterých rozhodují zejména orgány územního plánování a stavební úřady o způsobu využití území; jejich činnost je závažným zásahem do práv vlastníků. Jako taková musí být opřena o zákonný, přezkoumatelný a srozumitelný podklad, který poskytuje jednoznačný výklad obsažených pravidel.

 

  1. KONCEPCE A PŘEZKOUMATELNOST

Návrh nového územního plánu hl. m. Prahy k veřejnému projednání rezignuje na formulaci základní koncepce uspořádání území hl.  m. Prahy a ochrany jejích hodnot ve vazbě na metropolitní region. V detailu městských částí zcela rezignuje na stanovení žádoucího způsobu využití území a jeho intenzit, které jsou klíčovým vstupem pro stanovení koncepce veřejné vybavenosti, veřejné i individuální dopravy, a modrozelené infrastruktury.

Normotvůrce (tj. Zastupitelstvo hlavního města Prahy) se ze znění základní koncepce rozvoje nedozví, o jaké budoucí podobě hl. m. Prahy hlasuje.

Spoléhání se na to, že absenci koncepcí a jasných regulativů nahradí Pražské stavební předpisy, je nefér. Nařízení rady nemůže být nadřazeno rozhodování zastupitelstva. Samosprávná vůle na rozvoj území hl. m. Prahy je vyjadřována opatřením obecné povahy (územním plánem a jeho změnami), které je ve výhradní pravomoci Zastupitelstva hl. m. Prahy.

 

  1. VYBAVENOST

Rodiny potřebují školy, školky, kroužky, parky a sport.

Školy, školky, kroužky, parky a sport potřebují místo. Místo, které stojí peníze a nevydělává. Náklady rozvoje města, bez kterých se v něm nedá kvalitně žít.

Nový územní plán vytváří nové kapacity pro dalších bezmála půl milionu obyvatel. Půl milionu nových obyvatel bude potřebovat 730 tříd prvního stupně základních škol, 555 tříd druhého stupně základních škol a 571 tříd v mateřských školkách.

Nový územní plán negarantuje místo ani pro jednu.

 

  1. MOBILITA

Klíčem k životu Prahy je pohyb lidí a zboží.

Nový územní plán hl. m. Prahy neumožňuje kvalifikovaně odhadnout, kde budou bydlet lidé, kolik jich bude a kde budou pracovat. Deklaruje, že vytváří město pro bezmála 1,8 milionu obyvatel, což je více než o třetinu víc, než dnešních 1,3 milionu.

Přesto se ani nepokouší formulovat nové požadavky na nezbytný rozvoj dopravní infrastruktury a služeb. Jeho "koncepce" dopravy je založená na gumování staveb dopravní infrastruktury z platného územního plánu.

Více lidí znamená více pohybu. Více pohybu vyžaduje více místa. Fráze o „městu krátkých vzdáleností“ nedovezou rohlíky do obchodu, trámy na stavbu ani lidi do práce.

Nový územní plán neřeší dopravu.

 

  1. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Nový územní plán zvyšuje kapacitu městského prostředí hl. m. Prahy dle vlastního nepřezkoumatelného odhadu o půl milionu obyvatel, aniž by navrhoval související zvýšení kapacity technické infrastruktury (zásobování vodou, nakládání se splašky, kapacita energetických systémů).

Změny kapacit lokalit jednoznačně vyžadují i změny kapacit související veřejné infrastruktury, která zajišťuje vysokou kvalitu života obyvatel Prahy. Realizace mnohých zařízení veřejné infrastruktury (případné) změny kapacit přímo podmiňují. To ovšem vyžaduje jednoznačné doplnění podmíněností nebo etapizací.

Nový územní plán v navrhované podobě buďto ohrožuje civilizační hodnoty života v Praze, nebo její stavební rozvoj.

 

  1. ARCHITEKTONICKÉ A URBANISTICKÉ HODNOTY (KRÁSNÉ MĚSTO)

Praha je trojrozměrné město v trojrozměrné krajině, které rostlo podél cest odněkud někam. Město, jehož krásu tvoří průhledy ulicemi. Někdy do dálky, někdy kousek, většinou na něco hezkého. Někdy do kopce, někdy do údolí. Město mnoha malých kontrastů a postupného odkrývání. Město, ve kterém výška odráží význam, využití a význam využití. Město, kde výška označuje cíl cesty. Město, které se ubránilo schématům.

Nový územní plán nenavrhl ani jednu novou ulici. Žehlí Prahu na stejnou výšku a krásu svěřuje soudu.

Nový územní plán nemá umělecký názor.

 

  1. POUŽITELNOST PRO ROZHODOVÁNÍ

Právní jistota a předvídatelnost při vytváření předpokladů pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území vyplývá z dnešního § 18 stavebního zákona. V Metropolitním plánu není garantována jistota pro občany, představitele MČ, vlastníky nemovitostí, stavebníky a účastníky řízení o způsobu rozvoje města. Metropolitní plán nemůže být pozitivně vnímán ani investory, kterým musí poskytovat srozumitelný podklad pro jejich rozhodování ovlivňující ekonomický rozvoj města, typicky již při rozhodování o nákupu pozemku a dohodách o kontribucích. Nejistota výkladu ustanovení územního plánu, která nemůže být vyjasněna jasně formulovanou koncepcí rozvoje území města, protože ta v územním plánu chybí, bude mít devastující účinky na délku stavebních řízení.

 

  1. AKTUÁLNOST

Nový územní plán, pokud by byl schválen, bude prvním územním plánem zastaralým už v okamžiku svého vydání. Je především popisem stavu území k datu 30.6.2015. Nebyly a nejsou do něj propsány ani změny územního plánu vydané od roku 2017 do teď, tj. do 6/2022, ani již prodiskutované koncepční a podkladové studie. Těch jsou stovky, a jejich nepropsání do nového územního plánu hl. m. Prahy pravděpodobně povede nejen k velkému množství žalob ze strany vlastníků pozemků, kteří v dobré víře očekávají kontinuitu podmínek pro rozvoj jednotlivých lokalit, aby mohli plynule pokračovat v přípravě a realizaci výstavby, ale zejména i k dalšímu odložení rozvoje transformačních území Prahy a dalšímu zdražení bytů. Veškerá práce na dosažení dohody o podobě rozvoje klíčových území v Praze by tak přišla vniveč.

 

  1. VLIVY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ PRAHY

Nový územní plán hl. m. Prahy konkrétně nenavrhuje žádoucí budoucí podobu města.

Zásadním faktorem, který je nutné zohlednit ve všech úvahách o udržitelnosti využívání území je fakt, že obsah a rozsah územního plánu bude předurčovat dimenzi budoucích pozitivních, zejména však negativních vlivů navrhovaných řešení z hlediska jejich charakteru i míry.

Územní plány svým obsahem zakládají rámec pro dimenzi kumulativních a synergických vlivů v území, jejichž úroveň akceptovatelnosti či případné neakceptovatelnosti střednědobých až dlouhodobých horizontů je přímým odrazem stavu vyvolaného (resp. umožněného) návrhy územního plánu.

Nový územní plán hl. m. Prahy nenavrhuje změny v území dostatečně jasně, aby bylo možné potenciální kumulace a synergie jeho vlivů odpovědně posoudit.

 

  1. EFEKTIVITA PROCESU

Zpracovatel tvořil návrh nového územního plánu od schválení Zadání roku 2013, což je k dnešnímu datu 3200 dní bez zahrnutí přípravných prací z roku 2012.

Dokumentace, kterou předložil zpracovatel k veřejnému projednání, obsahuje naprosto nepředstavitelné množství chyb, a to jak věcných, tak i takových, které ohrožují jeho zákonnost. A to nikoliv pouze z hlediska souladu s literou stavebního zákona, ale zejména z hlediska zcela základních požadavků na opatření obecné povahy.

Po městských částech, se kterými devět let zpracovatel nekonzultoval ani systém, ani navrhovaná řešení, požaduje, aby během 67 dní dokumentaci nastudovaly, vytvořily si na ni názor, zformulovaly připomínky vedoucí k nápravě chyb v dokumentaci a řádně je projednaly na výborech či komisích, radách městských částí a zastupitelstvech.

Zpracovatel plýtvá časem a prostředky. Určený zastupitel nevykonává svou koordinační roli.

 

KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY K LOKALITÁM

Metodika nového územního plánu, jak byl předložen do veřejného projednání, městské části neumožňuje formulaci zásadních připomínek ke konkrétním navrhovaným řešením, které by dostatečně konkrétně zachytily vůli samosprávy městské části na žádoucí podobu jejího území.

Kromě toho, že návrh nového územního plánu není srozumitelný (viz sekce II těchto připomínek) a nestanovuje jasnou koncepci rozvoje území hl. m. Prahy ve vzájemných vazbách (viz sekce III, IV, V, VI těchto připomínek), tak ani neobsahuje nástroje umožňující formulaci předpisu zajišťujícího předvídatelné rozhodování v území (viz sekce II a VIII těchto připomínek).

Městská část se proto nemůže prostřednictvím nového územního plánu hl. m. Prahy dostatečně konkrétně vyjádřit k navrhovaným kapacitám a využitím jejích konkrétních částí, k řešení dopravy a navrhovaných změn v krajině, jakož ani k navrhované kompozici vystavěného prostředí a jeho krajinného zázemí.

Přesto se městská část pokusila v rámci omezených možností o co nepřesnější formulaci připomínek ke konkrétním lokalitám a přikládá též relevantní studie k zapracování.

 

SHRNUTÍ:

Prostřednictvím předloženého MPP ztrácí samospráva a občané jistotu předvídatelnosti a srozumitelnosti rozvoje území. Zcela chybí jasná koncepce a možnost přezkoumatelnosti. MPP opět neobsahuje dostatečné plochy vybavenosti, VPS pro mobilitu; technickou a zelenou infrastrukturu a dále architektonické a urbanistické hodnoty; použitelnost pro rozhodování, aktuálnost, vlivy na udržitelný rozvoj území Prahy a efektivitu procesu, což je nezbytné pro dosažení dohody v území.

Prostřednictvím MPP, pokud by byl takto schválen, by MČ Praha 9 (dle „Metodiky spoluúčasti investorů na rozvoji území hl. m. Prahy schválené ZMHMP dne 27.1.2022“) dle propočtů navýšení hpp v území, pokud by se plně naplnily kapacity MPP (o kterých bude primárně rozhodovat MHMP), přišla o cca 2,1 mld. Kč od investorů na kontribucích. Tyto prostředky budou výrazně chybět pro realizaci veřejného vybavení v území.

MPP by měl primárně zvýšit kvalitu života obyvatel devítky a nikoliv rozvíjet MČ Praha 9 bez adekvátního veřejného vybavení a technické infrastruktury.  

 

Aplikace Metropolitní plán

metropolitní plán