Římskokatolická farnost při kostele sv. Václava, U Proseckého kostela 3/5, Praha 9 - Prosek,
tel.: 602 709 177
Pravidelné bohoslužby:
Středa: Mše sv. od 18:00 hodin
Čtvrtek: Mše sv. od 8:00 hodin
Pátek: Mše sv. od 18:00 hodin
Sobota: Mše sv. od 18:00 hodin
Neděle: Mše sv. od 9:30 hodin
Mimořádné bohoslužby naleznou zájemci spolu s dalšími informacemi na webu farnosti: http://farnostprosek.cz/
Přehled bohoslužeb v Praze ZDE
KOSTEL SV. VÁCLAVA na Proseku
Svatý Václav (asi 907 - 28. září 935), byl český kníže a světec, který je hlavním patronem Čech a Moravy a symbolem české státnosti. Podle pověsti byl vychováván svou babičkou sv. Ludmilou. Jako kníže, dokázal zachovat suverenitu českého státu a založil chrám sv.Víta, hlavní kostel knížectví. Přemyslovský kníže Václav byl zavražděn ve Staré Boleslavi (28. září r. 935) svými odpůrci na příkaz vlastního bratra Boleslava, který si tak uvolnil cestu k vládě. Po smrti začal být Václav uctíván jako svatý pro svou v legendách mu připisovanou zbožnost a posmrtné zázraky. Později se stal symbolem českého státu,
Svatému Václavu je zasvěcena řada katolických chrámů, ten na Proseku je jedním z nejstarších a nejznámějších v Praze.
Podle legend byl založen už knížetem Boleslavem II. v roce 970, ale původní románská trojlodní bazilika byla postavena pravděpodobně až ve druhé polovině 11. století. V roce 1421 za husitských bouří byl kostel zapálen a pobořen. Neblahou historickou roli sehráli i Švédové, jedno, zda to bylo podle pramenů v roce 1639 nebo až při obléhání Prahy o devět let později. Zásluhu na obnově kostela má „Arnošt z Boží Milosti sv. římské církve Praedix presbytér kardinál z Harrachu, arcibiskup Tridentský, sv. říše římské kníže, stolice sv. apoštolské zrozený legát, království českého primas, J. M. Cís. Skutečná tajná rada a bojujícího řádu křížovníkův s červenou hvězdou v Čechách, Moravě, Slezsku a Polsku nejvyšší jeneralmistr“, který v listině ze dne 9. května 1667, adresované pražskému magistrátu a záduší sv. Martina, pod jehož duchovní zprávu tehdy Prosek náležel, vyzval ke zvelebování chrámů Páně, mimo jiné také zdejšího sv. Václava: „ …přitom také z štědrosti a dobročinnosti své postačitelnou křesťanskou pomoc učinili, odkudžby často chrám Páně sv. Václava na Prosíku, před hrozící ruinou zachován, k svému předešlému zvelebení přiveden, rouchem k službám Božím přináležejícím i jiným k okrase téhož kostela patřícími potřeba zaopatřen a lovem tak okrášlen býti mohl, aby se v něm bez ourazu počestnosti, která se slušně při službách Božích zachovávati má, budoucně též služby Boží volně vykonávati, a tudy milosrdný Bůh stvořitel a spasitel náš neustále ctěn a chválen, též pobožně připomenutý sv. Václav v tomto království českém zveleben býti mohl.“
Tento na dnešní dobu květnatý apel došel náležité odezvy a mohlo se začít s opravami. Kostel tak dostal cibulovitou věž a zvony, které nakonec skončily coby surovina pro rakousko-uherský zbrojní průmysl.
Kostel na Svatováclavské cestě
V minulosti tady působila řada osobností, mezi jinými i pozdější kardinál Josef Beran. Na zdejším hřbitově, který už má jen historický charakter, ale parkovou úpravu, je pohřbena například přítelkyně Karla Havlíčka Borovského česko-polská spisovatelka Honorata Zapová-Wisniovská a indolog profesor František Čupr, který jako první k nám uvedl i indickou Bhagavadgítu a čínský spis Tao-te-ťing .
To, proč v tehdy takové nepatrné vesničce byl postaven takový – byť nevelký – kostel ku poctě svatého Václava, se nakonec logicky kladlo do souvislostí s poutní Svatováclavskou cestou ze Staré Boleslavi, kudy bylo neseno Palladium. (Jde o měděný reliéf velikosti 19x13,5 cm zobrazující Pannu Marii s Kristem. Podle legendy jej nosil na prsou největší český světec sv. Václav, po jehož smrti ve Staré Boleslavi roku 935 byl zakopán do země a později náhodně nalezen - pozn. aut.)
Život farnosti na periférii velkoměsta
„Zdejší farnost oplývá všemi klady i zápory dané existencí na periférii velkoměsta. Dá se říci, že na rozdíl od středu města, kde díky turismu je návštěvníků více, u nás je klientela stálejší. Pravda, obyvatelstvo původního proseckého sídliště časem zestárlo, ale nová výstavba přivádí nové lidi a tak se dá říci, že naše farnost je biologicky obměňována,“ říká nynějším správce ThDr. Stanislav Prokop. „Protože náš kostel je zasvěcen patronu českého národa, je naší stěžejní slavností Svatováclavská pouť, od roku 1990 plně iniciovaná městským úřadem. Chloubou je určitě chrámový sbor, jen by bylo potřeba více mužských hlasů. Problémem všech starých kostelů – tedy i našeho – je zázemí, kde bychom se mohli scházet i mimo pravidelné mše. Určitě nekrásnější setkání je s mladými lidmi při přípravě ke sňatku. Místnost na faře je však nedostačující,“ posteskl si ThDr. Prokop.
Jinak ovšem díky dobré akustice a kvalitním varhanům se v bazilice pořádají koncerty nejen duchovní hudby. Řadu let se například koná v průběhu září cyklus Devětkrát s Devítkou a některé koncerty jsou právě v kostele sv. Václava.
„Bazilika nutně potřebuje nový plášť, požádali jsme o grant a věřím, že svépomocí všechno zvládneme,“ vyslovil naději správce farnosti sv. Václava na Proseku ThDr. Stanislav Prokop.
Stanislav Prokop , ThDr. (*9. 7. 1946 v Praze, +25. 1. 2019 v Praze). Římskokatolický kněz (o. 26. 6. 1971, Praha). Od roku 1983 působil jako odborný asistent na Katolické teologické fakultě UK v Praze, kde přednášel pastorální teologii. Od roku 1979 do ledna 2019 byl farářem kostela sv. Václava na Proseku.
Po krátké nemoci zemřel 25. ledna ve věku 72 let P. ThDr. Stanislav Prokop, který čtyři desítky let vykonával kněžskou službu v kostele sv. Václava na Proseku. Stanislav Prokop se narodil v roce 1946 v Praze. Na kněze byl vysvěcen 26. června 1971. Působil jako administrátor ve farnostech Slaný, Hloubětín a od roku 1979 až do současnosti ve farnosti Praha-Prosek. V letech 1983 až 2004 byl odborným asistentem nejprve na CMBF v Litoměřicích a později na KTF UK v Praze. Od roku 1993 byl členem liturgické komise.
Posledni rozloučeni se Stanislavem Prokopem při mši svate v bazilice sv. Vaclava na Proseku se konalo 5. února 2019
