Proč
ne. Když mohou být Vrchotovy Janovice, Golčův Jeníkov, Kardašova Řečice,
Odolenova, vlastně po staročesku Odolena Voda, Havlíčkův Brod, Jindřichův
Hradec, Karlovy Vary, Františkovy, Konstantinovy a Janské Lázně, Karlova
Studánka nebo Karlín, Klánovice, Petrov, Karlov, Josefov, Adamov, či dokonce
Švermov a Gottwaldov – tak proč bychom my nemohli mít Kolbenovy Vysočany. Dr.
h. c. Inž. Emil Kolben by si to zasloužil.
Vraťme se do
časů, kdy u nás založil továrnu. Bylo to roku 1896. Jak tenkrát Vysočany
vypadaly? Byla to nevelká vesnice s něco přes 4000 obyvatel, vzdálena přes
hodinu chůze od Prahy. Její předností bylo, že ležela „na dráze“ a protínaly ji
dvě důležité silnice. A v sousední Libni rozvíjející se průmysl. Bezprostředně
u hranic s Vysočany to byla První Českomoravská strojírna. Zatímco ve
Vysočanech výrobní činnost reprezentovaly pouze četné řemeslnické dílny, škola,
cukrovar, pivovar a zejména zemědělské usedlosti, některé s vinicemi, po
založení Kolbenovy elektrotechnické továrny nastalo oživení. Kolben poznal, že
je zde výhodné místo pro podnikání; volné plochy pro budování provozoven,
železnice v místě, elektrická tramvaj zavedena až k hranicím Vysočan
a pohodlné spojení s Prahou po silnici i po dráze. Nápadu se chopili i jiní
a Vysočany začaly oživovat. Zakládaly se nové továrny a továrničky – na
hospodářské stroje Theodora Umratha, na polní dráhy Orenstein & Koppel, na
gramofony, drátěná pletiva, Žižkova továrna mlecích kamenů, Gumovka, Bratří
Tauberové, sladovna a další menší podniky.
Stěhovali se sem za prací lidé z okolí. Byty pro ně nestačily,
vybudovali si prozatímní nouzové kolonie než si nahospodaří na vlastní domek.
Vysočany se vzmáhaly. Za pouhých šest let po založení Kolbenovy továrny dosáhly
již svého povýšení na město, prodloužení tramvaje až do města a dalšího růstu
obyvatelů. Továrna se připojila k Českomoravské strojírně a pomohla tak ke
vzniku ČKD, koupila prázdný svah a území bývalé Krocínky a rozparcelovala pro
rodinné domky svých zaměstnanců. Vysočany se staly, řečeno dnešními slovy,
dobrou adresou.
V začátku tohoto rozmachu stál nepochybně
i Emil Kolben se svou myšlenkou a nápadem zřídit svou továrnu právě zde. Proto
by si určitě zasloužil, aby se Vysočany mohly více spojit s jeho jménem,
když donedávna tu nebyla ani jedna ulice s jeho jménem, aby ho připomínala
těm, kdo tu žili a v jím založené továrně našli obživu.
