1939
V noci
z 16. na 17. listopadu 1939 vojáci SS z 1. praporu 6. pluku SS
„Umrlčí lebky“ obsadili objekty pražských vysokých škol a studentské koleje.
Gestapo pozatýkalo přes tisíc studentů. Stejná akce - ovšem v menším
měřítku - proběhla v Brně a v Příbrami. Už večer 16. listopadu byli
zatčeni vedoucí funkcionáři Svazu vysokoškolského studentstva; 17. listopadu ráno
z nich zastřelili z nich zastřelili 8 v ruzyňských kasárnách.
Devátý stanul před popravčí četou téhož dne odpoledne. Dvanáct set studentů
bylo deportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen. České vysoké
školy byly rozhodnutím říšského protektora
zavřeny na tři roky...
Podle
oficiální nacistické verse měli být takto potrestáni iniciátoři a organizátoři
protinacistických demonstrací 28. října a 15. listopadu. Ale 28. října byly demonstrace masové a zúčastnili se jich
nejen studenti. A demonstrace 15. listopadu při pohřbu medika Jana Opletala?
Byla nesporně projevem odporu českých studentů k nacistické brutalitě,
zůstává však nevyvrácené podezření, že nacistická bezpečnostní služba SD rozsah
a intenzitu manifestace ještě zvyšovala záměrnými provokacemi. Chtěla získat
záminku k zásahu proti české vědě a kultuře, k likvidaci českého
vysokého školství. Měl to být zásah, který by zastrašil celý národ.
Konkrétní
oběti byly vybrány náhodně. Někdo musel zemřít a nacistům bylo lhostejné, kdo
to bude. Studentští funkcionáři nebyli zastřeleni pro prokázanou protinacistickou
činnost. Nacisté se ani nepokusili jim ji prokázat. Studenti zemřeli, protože
náhodou právě stáli v čele studentské organizace. Účast na demonstracích
se nezjišťovala ani u těch, kteří byli posláni do koncentračního tábora.
K demonstračním ostatně došlo jen v Praze, ale přesto byly vysoké
školy zavřeny a studenti zatýkáni i v Brně a v Příbrami, kde se nedělo
nic.
17.
listopad 1939 nebyl prvním aktem nacistického teroru v Československu.
Předcházelo mu několik vln zatýkání a deportací do koncentračních táborů. Byla
to však relativně mírnější forma, při které se nevraždilo a dokonce se do jisté
míry předstíral právní postup. V listopadu 1939 se však teror poprvé projevil
ve zcela nezastřené formě. Oběti byly popraveny ihned po zatčení bez jakéhokoliv
řízení. Vraždy se oznámily obyvatelstvu v tisku, rozhlase i veřejnými
vyhláškami. Poprvé nacisté ukázali, že za nejúčinnější zastrašení považují
vraždu náhodně vybraných obětí. V tom smyslu byl 17. listopad 1939
předznamenáním budoucnosti.
17. listopad 1989
Pátek, 17. listopadu 1989
Albertov před patologickým ústavem 16,00
hodin, na 15 000 studentů. Průvod Prahou. V 19,00 po nábřeží
k Národnímu divadlu, to jich je již na 50 000. Ve 20,10 hod. se mezi
Spálenou a Mikulandskou ulicí na Národní třídě rozpoutalu peklo.. pohotovostní
pluk z Hrdlořez s bílými přílbami, štíty a obušky posílen muži
v červených baretech. Ti vbíhají mezi lidi a vytahují z davu vyhlédnuté
oběti. Obušky, kopání, krev. Domovní vchody, kam by se mohli napadení ukrýt,
byly zamčené. Vjíždějí do nich obrněné transportéry chráněné drátěným pletivem
s radlicemi. Dav tlačen se všech stran. V Mikulandské ulici udělali
mezi bílými přílbami úzký průchod a tam jsou natlačováni. Procházející touto
uličkou jsou mláceni pendreky, kopanci a fackováni. Někteří v stlačovaném
davu se pokoušejí nalézt úkryt pod zaparkovanými auty. Odtud jsou vytahováni a
biti. A desítky lidí jsou odváděni a odváženi na úřadovny VB a tam jsou
zadržení muži, ženy a především mládež podrobeni nedůstojnému zacházení.
Sobota
18. Listopadu. Rudé právo píše:
„K udržení veřejného pořádku v centru
města byli povoláni příslušníci VB. Ověřovali totožnost účastníků demonstrace a
kolem sta osob bylo předvedeno na místní VB. Ve 22 hod. byl ve středu města
obnoven klid.“
Čtvrtek
23. listopadu 1989. Dělníci z ČKD vypískali tajemníka MV. KSČ Miroslava
Štěpána, který chtěl u nich mluvit na shromáždění na nádvoří. A vypravili se
průvodem na Václavské náměstí.
Sobota
25. XI. 89. večer podává M. Štěpán a celý MV. KSČ demisi.
Postřehy:
Něco
takového nepamatuji ani v únoru 1948 a v srpnu 1968 taková jednota
v národu nebyla
Největší
iniciativu projevovali studenti. Organizátoři za nejkritičtějších tří dnů
zestárli o tři roky.
