Z dějin letectví
Počátky
letectví a letecké výroby v nově vzniklé Československé republice začínají
hned po 28. říjnu 1918. Již 29. října 1918 byly položeny základy
československého letectví v rámci 3. odboru ministerstva národní obrany,
3. října byl vytvořen 1. československý letecký sbor a během dalších čtrnácti
dnů i Svaz československých pilotů, pozdější Svaz letců. Téhož roku
v Průmyslovém paláci na Výstavišti v Praze vzniká Letecký arsenál,
který od roku 1920 přesídlil do Kbel pod názvem Hlavní letecké dílny, později
známé jako továrna Letov. Zdejší hlavní konstruktér A. Šmolík sestrojuje
v této továrně pozorovací dvojplošník Šm-1, který vzlétl na jaře 1920.
V pozdějších letech tato továrna vyrobí celou sérii úspěšných letounů,
jako například stíhací letoun Š-3, závodní letoun Š-8, Š-18.
Druhým
leteckým podnikem, utvářejícím se v Československé republice, bylo Aero.
Zde působí jako hlavní konstruktér A. Vlasák a konstruktér A. Husník, kteří
společně zkonstruovali stíhačku A-2. V Aeru se v následujících letech
rozvinula výroba letadel známých jako Ae-2, Ae-3, Ae-4, Ae-10, Ae-14 a jiné.
Třetím
leteckým podnikem z roku 1919 byla firma Avia, ve které ing. P. Beneš, V.
Malý, ing. M. Hajn a F. J. Koch zkonstruovali stroj BH-1 „Experimental“.
V této továrně vznikla ve své době jedna z nejrychlejších stíhaček
BH-3. Nový typ letadla BH-5 létal nejprve s motorem Anzani a později
s prvním zkonstruovaným letadlovým motorem v Československé republice,
vyrobeným v továrně Walter a známým jako NZ-60. Avii zviditelněla
v leteckém průmyslu také letadla BH-11E, BH-11C, BH-6, BH-7, BH-17, BH-19,
BH-21. V roce 1923 vznikají Československé státní aerolinie a 29. října je
zahájen provoz na lince Praha-Bratislava.
Vývoj
leteckého průmyslu ve 30. letech zpomalila hospodářská krize, nástup fašismu
v Německu a následně Mnichov 1938 a rozbití Československa v březnu
1939. I přes krizi ve 30. letech vzniklo také několik dalších firem zaměřených
na leteckou výrobu: pražská ČKD, automobilka a vagónka Tatra, Zlínská letecká
akciová společnost „Baťa“, firma Beneš-Mráz v Chocni.
Vznik
slovenského státu, zcela závislého na Německu, 14. března 1939 a okupace zbytku
českých zemí nacistickým Německem o den později, znamenaly zničení
Československé republiky. V tzv. Protektorátu Čechy a Morava byla veškerá
vojenská letadla konfiskována ve prospěch Luftwaffe, ostatní letadla převzala Německá
dopravní společnost Lufthansa. Český letecký průmysl se stal součástí německých
leteckých koncernů pracujících pro Říši.
Čeští
a slovenští letci se s rozbitím Československa nesmířili. Část z nich
odchází bojovat do Polska, jiní různými cestami do Francie a Velké Británie. Po
napadení Francie nacistickým Německem v roce 1940 byli českoslovenští
letci přijati do řad příslušníků francouzského vojenského letectva. Po
kapitulaci francie se některým letcům podařilo opustit, někdy i se stroji,
francouzské území a dostat se do Anglie, kde se do srpna 1940 přihlásilo okolo
900 letců z Československa. Zde se zformovala 310. stíhací peruť, 311. bombardovací
peruť, 312, 313. stíhací peruť a 68. noční stíhací peruť. Někteří
českoslovenští letci létali i v ostatních britských jednotkách. Několika
důstojníkům letectva se dostalo zvláštního ocenění jmenováním do velitelských
funkcí v britských perutích. Byli to českoslovenští piloti kpt. F. Fajtl,
kpt. J. Maňák a por. O. Smik. Britský ministerský předseda W. Churchil ocenil
československé letce slovy: „V dějinách lidstva ještě nikdy neděkovali tak
mnozí tak malému počtu lidí za tak mnohé.“
Počátkem
roku 1944 bylo 21 pilotů převeleno k přeškolení do SSSR na letouny
Lavočkin La-5. V květnu 1944 vznikla v Sovětském svazu 128.
československá stíhací peruť. Ta byla později rozšířena a přetvořena v 1.
československý samostatný stíhací pluk, který byl pod velením mjr. F. Fajtla
vyslán na pomoc Slovenskému národnímu povstání. 1. československá samostatná
letecká divise vznikla v prosinci 1944 v SSSR a v dubnu 1945 se
zúčastnila osvobozeneckých bojů. V květnu 1945 se divise přesunula na
letiště v Praze.
