Římskokatolická farnost Kolbenova 658/14, Praha 9 - Vysočany
tel.: 283 892 404, bezbariérový přístup
Pravidelné bohoslužby :
Ne 8:30
St 17:00
SVATYNĚ KRISTA KRÁLE
Jen málokdo z projíždějících Kolbenovou ulicí mezi tramvajovými zastávkami Špitálská a Poštovská se nepozastaví nad velkým nápisem na jednom z činžovních domů: Svatyně Krista Krále. Většinu napadnou úvahy o sídle sekty či nové církve zaoceánské provenience. A přitom ve dvoře této zástavby se nachází římsko-katolický kostel v čistém funkcionalistickém slohu první poloviny dvacátého století. Je „utajen“ tak dokonale, že o něm neměli ponětí ani občané bydlící o několik bloků, opodál.
Před kostelem musí stát činžák !
„V roce 1923 byl založen Kostelní spolek, který si vzal na starost výstavbu římskokatolického svatostánku ve Vysočanech,“ vypráví kněz Václav Sochor, správce zdejší farnosti (pod její správu patří také kostel sv. Vojtěcha v Libni a nově vybudovaná kaple v podkroví domu seniorů v Nových Vysočanech). „Ovšem velkým problémem bylo získání a především pak schválení pozemku, na kterém by měl stát. Ten, který věnoval dominikánský řád, se nezamlouval městským radním a dávali k dispozici místo až za areálem vysočanských továren.“
Nakonec došlo ke kompromisu, nynější pozemek byl prodán jen pod podmínkou, že před kostelem bude postaven činžovní dům. „V následné sbírce - jejímž hlavním iniciátorem byl páter Antonín Oliva, který vyučoval katechismu na zdejší škole - se vybralo tři čtvrtě milionu tehdejších korun od šesti tisíc drobných dárců. Sám katecheta přispěl nemalou částkou. A tak 6. října 1929 byl položen základní kámen zdejšího kostela,“ říká farář Václav Sochor.
Kostel Krista Krále byl postaven za necelý rok podle projektu inženýra Bedřicha Vrzala. Vysvěcen byl biskupem Antonínem Podlahou 7. září 1930 a až do 31. prosince 1941 sloužil jako filiální kostel svatého Václava na Proseku. V té době byl pontifikát papeže Pia XI., který zavedl slavnost Krista Krále, a jemu byl proto zasvěcen tento vysočanský kostel.
„Pokud je mi známo, je to jediný kostel v Čechách zasvěcený Kristu Králi. Původně byla tato slavnost v říjnu, nyní je to o první neděli adventní,“ vysvětluje správce farnosti.
Zdobily ruce mistrů
Sochařské výzdoba jde dílem především Damiána Pešana. Narodil se 6. října 1887 v Praze, původně řezbář, na uměleckoprůmyslové škole studoval u profesorů Kastnera, Kloučka a Drahoňovského. Od 1923 pracoval pro Josipa Plečnika při výzdobě Pražského hradu. Vytvořil zde sochu Krista Krále, v presbyteriu jsou sv. Petr a sv. Pavel. V kostelní lodi se pak nacházejí jeho sochy sv. Anežky české, sv. Jana Nepomuckého, sv. Antonína, sv. Josefa, sv. Ludmily a sv. Vojtěcha. Později pak přibyly i sochy sv. Prokopa a sv. Víta.
Malby jsou dílem Zikmunda Rudla, který je autorem mimo jiné i freskové výzdoby ve Valdštejnské kapli v chrámu sv. Víta na Hradčanech. Pro kostel Krista Krále vytvořil Křížovou cestu a obrazy sv. Václava a Panny Marie.
Pokud jde o název Svatyně, jak říká farář Sochor, tehdejší vedení radnice nebylo nakloněno tomu, aby byl svatostánek příliš viditelný. Proto zakryté umístění i neobvyklé pojmenování.
Škoda, nejsou varhany
V současné době jsou ve vysočanském kostele, který byl zařazen mezi kulturní památky, prakticky dokončeny náročné opravy. Zub času nahlodal obvodové zdi, které až do výšky jednoho metru prosakovaly vlhkostí. Původní elektroinstalace byla z roku 1930. Také bombardování na sklonku II. světové války poznamenalo stav kostela. (Mimochodem byly zde ukládány oběti náletu.) V duchu funkcionalistického slohu byla osazena i nová stylová okna. Opravu svatyně financoval Magistrát hl. města Prahy a radnice Prahy 9.
Mezi zdejší unikáty patří netradiční keramický betlém. Původnímu záměru pořádat v kostele koncerty brání havarijní stav varhan. „Zatím bohoslužby probíhají za doprovodu náhradního elektrofonického nástroje,“ posteskl si vysočanský farář Václav Sochor v závěru naší návštěvy. Koncerty by zcela určitě přispěly k většímu zviditelnění zdejšího svatostánku.
